Pražské arcibiskupství počátkem měsíce prosinec veřejnosti odhalilo novou formu své právní struktury, prostřednictvím které bude ovládat a řídit své majetkové záležitosti. Mezi ně patří kapitálové investice, příjmy z pronájmu, lesního hospodářství nebo pachty. Celá majetková struktura je postavena na bázi hybridního modelu, jehož součástí jsou právnické osoby, nadace a svěřenský fond, jenž plní roli ovládající entity. Prostřednictvím nově zřízeného svěřenského fondu "AP veřejně prospěšný svěřenský fond" bude docházet k rozhodování o správě výnosů, výplatě nebo vydání majetku.
Svěřenský fond má zřízené výkonné a dozorčí orgány v podobě tři správců, rady a jednoho až tří dohlížitelů "protektorů". Správcům fondu náleží plná správa majetku a jejich výkon činnosti je správou církevního majetku ve smyslu kanonického práva. Délka funkčního období správců činí pět let a opakované jmenování správců je možné.
Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává Arcibiskupství pražské jako zakladatel, dále rada a protektoři.
Rada je kontrolním orgánem svěřenského fondu. V radě zasedá pět členů a jejich jmenování projednává Arcibiskupství pražské s ekonomickou radou a sborem konzultorů. Z důvodu posílení vnitřního systému kontroly fondu je zřízena i funkce protektora, který je kontrolním orgánem svěřenského fondu a vykonává dohled nad jeho správou. V současné době jsou jmenovány tři osoby a jejich funkční období je pět let. Protektoři se schází minimálně jedenkrát za rok a mezi jejich pravomoc patří nahlížení do všech dokladů, kontrola záznamů, přezkoumávání a provádění interního auditu.
Zaujal vás článek?
Dejte nám svůj mail a my vám budeme podobné články posílat 1x měsíčně.
Získejte přehled, co se ve světě svěřenských fondů děje:
