Co nám přinese evidence svěřenských fondů?

Již nějakou dobu probíhá mezi poradci, svěřenskými správci i odbornou veřejností diskuze o připravované evidenci svěřenských fondů. Rozhodli jsme se proto prozkoumat připravované vládní novely zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, a s tím související novelu zákona o veřejných rejstřících, která má zavést zmíněnou evidenci svěřenských fondů.

Již nějakou dobu probíhá mezi poradci, svěřenskými správci i odbornou veřejností diskuze o připravované evidenci svěřenských fondů. Rozhodli jsme se proto prozkoumat připravované vládní novely zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, a s tím související novelu zákona o veřejných rejstřících, která má zavést zmíněnou evidenci svěřenských fondů.

Novela totiž počítá s poměrně značnou změnou zákona č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, který má nově nést název „zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů“ (dále jen „rejstříkový zákon“). Změna se má dotknout i zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy se nově pro účely zákona o soudních poplatcích bude za veřejný rejstřík považovat i evidence svěřenských fondů.

K nejvýraznější úpravě zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, dochází u vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Nově by měl totiž svěřenský fond vznikat až dnem zápisu do evidence svěřenkých fondů. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. V takovém případě se do evidence svěřenských fondů zapíše až po svém vzniku. Co se týče připravované změny u obmyšleného, tak jeho jmenování nebo jiné určení u svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu bude účinné až dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.

V současné době mají svěřenské fondy pouze daňovou registrační povinnost, a to centrálně u Finančního úřadu na Praze 7. Dle připravované novely zákona č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob k ní přibude evidenční povinnost svěřenských fondů, kterou budou nově zajišťovat rejstříkové soudy, což je s ohledem na jejich dlouholetou zkušenost s vedením registrů žádoucí.

Řízení na rejstříkovém soudu ve věcech evidence svěřenských fondů má probíhat obdobně jako u ostatních subjektů, a to prostřednictvím návrhu na zápis. K podání návrhu na zápis svěřenského fondu i případné ostatní řízení bude sloužit příslušný krajský soud, do jehož obvodu spadá obecný soud určeného svěřenského správce. Oprávnění k podání návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence bude mít určený svěřenský správce a totéž bude platit i pro případné změny, nebo výmaz v případě zániku svěřenského fondu. K účelům podání návrhů na zápis do evidence svěřenských fondů budou sloužit formuláře, jejichž podobu a náležitosti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti. Předpokládá se, že tak jako u ostatních subjektů bude možné podávat návrhy na zápis u rejstříkového soudu v listinné i elektronické podobě.

Součástí návrhu na zápis do evidence svěřenských fondů budou muset být všechny skutečnosti, které mají být dle nového rejstříkového zákona v evidenci uvedeny a náležitě doloženy listinami.

Při prvním zápisu do evidence svěřenských fondů se uvádí:

Průběžně se do evidence svěřenských fondů bude také zapisovat:

Do evidence svěřenských fondů se o skutečném majiteli svěřenského fondu zapíše:

Povinně se bude muset dokládat:

Největší obavu přinášela novela zákona ze ztráty anonymity osob, které mají vliv na existenci svěřenského fondu, zejména zakladatele a obmyšlených. V řadě životních situací má anonymita své objektivní opodstatnění a je žádoucí aby zakladatel, obmyšlený, účel založení svěřenského fondu nebo původ majetku zůstal veřejnosti utajen a přinášel zúčastněným osobám žádanou míru soukromí. Ztráty anonymity, a tím soukromí, se obávat nemusíme. Novela zákona počítá s tím, že údaje o zakladateli, obmyšleném a dalších osobách podílejících se na dohledu nad správou svěřenského fondu, se nebudou uvádět v opisech z evidence svěřenských fondů a ani se nebudou zveřejňovat. Nebudou se zveřejňovat ani údaje svěřenského správce, jako je bydliště, datum narození nebo rodné číslo. Zákon pouze vyžaduje uvedení doručovací adresy určeného svěřenského správce.

Přesto ti zakladatelé, kteří chtějí zneužít institutu svěřenského fondu ke krácení práv věřitelů nebo zakrývání své kriminální činnosti, by měli být na pozoru.

Novela zákona sice počítá s tím, že výčet skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů nebude veřejnosti přístupná a úplný opis listin podle § 3 až 5 rejstříkového zákona bude moci obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom bude mít právní zájem. Avšak Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup ke všem údajům, tedy i neveřejným.


Jakým institucím může Ministerstvo spravedlnosti poskytnout neveřejné údaje:

Je vhodné se i zmínit o ustanoveních, na které dosavadní zákonná úprava nepomyslela, jako jsou zahraniční svěřenské fondy a restrikce nebo postihy osob ve funkci svěřenského správce. Povinnost zápisu do evidence svěřenských fondů nově vznikne i pro svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, ale působí na území České republiky.

Do evidence svěřenských fondů se o zahraničním svěřenském fondu zapíše:

V připravované novele zákona určitě zakladatelé a obmyšlení uvítají definici restrikcí v případech, kdy svěřenský správce neplní své povinnosti. V takovém případě může předseda senátu uložit svěřenskému správci pořádkovou pokutu podle § 104. Tato pokuta nepostihuje majetek ve svěřenském fondu, ale přímo jmění správce. Neplní-li svěřenský správce povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení svěřenského fondu; soud na tuto skutečnost svěřenského správce upozorní a poskytne mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Neodstraní-li svěřenský správce nedostatky ani v této lhůtě, vyrozumí soud před zahájením řízení o zrušení svěřenského fondu o této skutečnosti zakladatele, obmyšleného a další osobu oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a poskytne jim přiměřenou lhůtu k nápravě.

Výše uvedená ustanovení se budou vztahovat i na svěřenské fondy, které vznikly před účinností této novely. Přechodné období pro zápis do evidence svěřenských fondů je stanoveno na šest měsíců od účinnosti této novely. Pokud tak nebude učiněno, svěřenský fond zanikne.

I když se jedná o neustále probíhající proces legislativního schvalování, tak novela je aktuálně doporučena ze strany ústavně právního výboru ke schválení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a neočekáváme výrazné změny oproti výše uvedené podobě.

Pavel Kolář - člen kontrolního výboru Svěřenská správa s.r.o.

Zaujal vás článek?

Dejte nám svůj mail a my vám budeme podobné články posílat 1x měsíčně.
Získejte přehled, co se ve světě svěřenských fondů děje:

Tento web je chráněn technologií reCAPTCHA. Ochrana soukromí a smluvní podmínky.

Související články

————   House of Trust   ————
Book Cover

100 stran
praktických rad, tipů a našich zkušeností.

Stáhnout Newsletter