Co nám přinese evidence svěřenských fondů?

Již nějakou dobu probíhá mezi poradci, svěřenskými správci i odbornou veřejností diskuze o připravované evidenci svěřenských fondů. Rozhodli jsme se proto prozkoumat připravované vládní novely zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, a s tím související novelu zákona o veřejných rejstřících, která má zavést zmíněnou evidenci svěřenských fondů.

Novela totiž počítá s poměrně značnou změnou zákona č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, který má nově nést název „zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů“ (dále jen „rejstříkový zákon“). Změna se má dotknout i zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy se nově pro účely zákona o soudních poplatcích bude za veřejný rejstřík považovat i evidence svěřenských fondů.

K nejvýraznější úpravě zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, dochází u vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Nově by měl totiž svěřenský fond vznikat až dnem zápisu do evidence svěřenkých fondů. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. V takovém případě se do evidence svěřenských fondů zapíše až po svém vzniku. Co se týče připravované změny u obmyšleného, tak jeho jmenování nebo jiné určení u svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu bude účinné až dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.

V současné době mají svěřenské fondy pouze daňovou registrační povinnost, a to centrálně u Finančního úřadu na Praze 7. Dle připravované novely zákona č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob k ní přibude evidenční povinnost svěřenských fondů, kterou budou nově zajišťovat rejstříkové soudy, což je s ohledem na jejich dlouholetou zkušenost s vedením registrů žádoucí.

Řízení na rejstříkovém soudu ve věcech evidence svěřenských fondů má probíhat obdobně jako u ostatních subjektů, a to prostřednictvím návrhu na zápis. K podání návrhu na zápis svěřenského fondu i případné ostatní řízení bude sloužit příslušný krajský soud, do jehož obvodu spadá obecný soud určeného svěřenského správce. Oprávnění k podání návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence bude mít určený svěřenský správce a totéž bude platit i pro případné změny, nebo výmaz v případě zániku svěřenského fondu. K účelům podání návrhů na zápis do evidence svěřenských fondů budou sloužit formuláře, jejichž podobu a náležitosti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti. Předpokládá se, že tak jako u ostatních subjektů bude možné podávat návrhy na zápis u rejstříkového soudu v listinné i elektronické podobě.

Součástí návrhu na zápis do evidence svěřenských fondů budou muset být všechny skutečnosti, které mají být dle nového rejstříkového zákona v evidenci uvedeny a náležitě doloženy listinami.

Při prvním zápisu do evidence svěřenských fondů se uvádí:

• Označení svěřenského fondu.
• Účel svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána.
• Den vzniku a zániku svěřenského fondu.
• Identifikační číslo svěřenského fondu, které mu přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo svěřenského fondu poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.
• Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je svěřenským správcem, byl-li jmenován nebo jinak určen; je-li správcem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno.
• Počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají.
• Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je zakladatelem; je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno.
• Jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen.
• Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno.
• Údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním.
• Další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá svěřenský správce.
• Den, k němuž byl zápis proveden.

• Den zrušení nebo zániku správy svěřenského fondu, s uvedením právního důvodu.
• Zahájení insolvenčního řízení.
• Omezení práva nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu.
• Prohlášení konkursu.
• Jméno a sídlo insolvenčního správce.
• Rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem závodu nebo jeho části nebo exekuční příkaz na prodej závodu nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí a právní důvod výmazu svěřenského fondu.

• Jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu.
• Datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno
• Státní příslušnost a údaj o skutečnosti, jíž je založeno postavení skutečného majitele. Skutečným majitelem se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
• K prvnímu zápisu i následné evidenci svěřenského fondu u rejstříkového soudu dochází také k rozšíření výčtu dokládaných listin.

• Statut svěřenského fondu.
• Rozhodnutí o jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce svěřenského správce.
• Rozhodnutí o zrušení svěřenského fondu.
• Doklad o jiném důvodu skončení správy svěřenského fondu.
• Rozhodnutí, že majetek svěřenského fondu bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby.
• Rozhodnutí soudu o nahrazení původního účelu veřejně prospěšného svěřenského fondu podobným účelem.
• Smlouvu nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu zřízeném za soukromým účelem, k němuž došlo jinak než z výnosů majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn.

Největší obavu přinášela novela zákona ze ztráty anonymity osob, které mají vliv na existenci svěřenského fondu, zejména zakladatele a obmyšlených. V řadě životních situací má anonymita své objektivní opodstatnění a je žádoucí aby zakladatel, obmyšlený, účel založení svěřenského fondu nebo původ majetku zůstal veřejnosti utajen a přinášel zúčastněným osobám žádanou míru soukromí. Ztráty anonymity, a tím soukromí, se obávat nemusíme. Novela zákona počítá s tím, že údaje o zakladateli, obmyšleném a dalších osobách podílejících se na dohledu nad správou svěřenského fondu, se nebudou uvádět v opisech z evidence svěřenských fondů a ani se nebudou zveřejňovat. Nebudou se zveřejňovat ani údaje svěřenského správce, jako je bydliště, datum narození nebo rodné číslo. Zákon pouze vyžaduje uvedení doručovací adresy určeného svěřenského správce.

Přesto ti zakladatelé, kteří chtějí zneužít institutu svěřenského fondu ke krácení práv věřitelů nebo zakrývání své kriminální činnosti, by měli být na pozoru.

Novela zákona sice počítá s tím, že výčet skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů nebude veřejnosti přístupná a úplný opis listin podle § 3 až 5 rejstříkového zákona bude moci obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom bude mít právní zájem. Avšak Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup ke všem údajům, tedy i neveřejným.

• Soudu pro účely soudního řízení.
• Orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti.
• Správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy.
• Zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb.
• Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.
• České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.
• Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.
• Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu.
• Exekutorovi pro účely exekučního řízení
• Insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, a povinné osobě v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Je vhodné se i zmínit o ustanoveních, na které dosavadní zákonná úprava nepomyslela, jako jsou zahraniční svěřenské fondy a restrikce nebo postihy osob ve funkci svěřenského správce. Povinnost zápisu do evidence svěřenských fondů nově vznikne i pro svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, ale působí na území České republiky.

Do evidence svěřenských fondů se o zahraničním svěřenském fondu zapíše:

• Označení zahraničního svěřenského fondu.
• Právo státu, kterým se zahraniční svěřenský fond řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zapsán, a číslo zápisu.
• Účel zahraničního svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána.
• Zapisované údaje požadované tímto zákonem u svěřenského správce.
• Zrušení zahraničního svěřenského fondu.
• Prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního svěřenského fondu a ukončení činnosti zahraničního svěřenského fondu v České republice.

V připravované novele zákona určitě zakladatelé a obmyšlení uvítají definici restrikcí v případech, kdy svěřenský správce neplní své povinnosti. V takovém případě může předseda senátu uložit svěřenskému správci pořádkovou pokutu podle § 104. Tato pokuta nepostihuje majetek ve svěřenském fondu, ale přímo jmění správce. Neplní-li svěřenský správce povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení svěřenského fondu; soud na tuto skutečnost svěřenského správce upozorní a poskytne mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Neodstraní-li svěřenský správce nedostatky ani v této lhůtě, vyrozumí soud před zahájením řízení o zrušení svěřenského fondu o této skutečnosti zakladatele, obmyšleného a další osobu oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a poskytne jim přiměřenou lhůtu k nápravě.

Výše uvedená ustanovení se budou vztahovat i na svěřenské fondy, které vznikly před účinností této novely. Přechodné období pro zápis do evidence svěřenských fondů je stanoveno na šest měsíců od účinnosti této novely. Pokud tak nebude učiněno, svěřenský fond zanikne.

I když se jedná o neustále probíhající proces legislativního schvalování, tak novela je aktuálně doporučena ze strany ústavně právního výboru ke schválení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a neočekáváme výrazné změny oproti výše uvedené podobě.

Pavel Kolář - člen kontrolního výboru Svěřenská správa s.r.o.