Od 1. ledna 2018 je povinná evidence svěřenských fondů. Svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů. Co tento zápis obnáší? Jaké jsou povinnosti zakladatelů? A kdo má přístup k údajům v evidenci?
Evidence svěřenských fondů je informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o svěřenských fondech. Evidenci vedou rejstříkové soudy a je zčásti neveřejná. Do evidence svěřenských fondů se zapisují skutečnosti týkající se svěřenských fondů, jako je například účel fondu, den jeho vzniku, počet správců, údaje o zakladateli apod.
Jak zapsat svěřenský fond do evidence?
Když se rozhodnete pro založení svěřenského fondu, od ledna letošního roku je nutné ho zapsat do evidence svěřenských fondů. Pokud svěřenský fond vznikl před 1. lednem 2018, je třeba zapsat jej do evidence nejpozději do 1. července 2018, jinak fond zanikne.
Zápis svěřenského fondu provádí rejstříkový soud nebo notář. Pokud nebudete zapisovat svěřenský fond u notáře, je třeba vyplnit tento on-line formulář - návrh na zápis. Při využití formuláře není třeba platit žádné soudní poplatky. Po vyplnění a uložení si formulář stáhněte ve formátu PDF. Získáte také svůj jedinečný identifikátor ke svěřenskému fondu (JISF).
JISF je náhodně generovaný kód, který uživatelům usnadňuje práci s evidencí svěřenských fondů, například tvorbu případného návrhu na změnu zápisu v evidenci nebo získání výpisu z evidence. JISF získáte prostřednictvím zmiňovaného formuláře pro návrh na zápis svěřenského fondu nebo následně prostřednictvím formuláře pro změnu.
Poté, co formulář vyplníte a uložíte, zašlete ho rejstříkovému soudu (elektronicky, nebo vytištěný poštou). Elektronická verze musí být opatřena elektronickým podpisem nebo zaslána prostřednictvím vaší datové schránky. Vytištěný formulář musí být opatřen úředně ověřeným podpisem.
Do formuláře vyplňujete především informace ohledně účelu fondu, údaje svěřenského správce, údaje zakladatele nebo údaje obmyšleného (beneficienta). Zapsané údaje musí odpovídat skutečnosti. Pokud se cokoli změní, například vaše jméno nebo adresa trvalého bydliště, je nutné neodkladně podat návrh na zápis změn.
K návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence je třeba přiložit listiny, jež „prokazují skutečnosti, které navrhovatel navrhuje v návrhu na zápis do evidence zapsat“, doloženy musí být i listiny, jež se zakládají do tzv. sbírky listin.
Jak na vložení listin do sbírky listin?
Listiny určené k založení do sbírky listin je třeba zaslat příslušnému rejstříkovému soudu. Ten ovšem neodpovídá za jejich obsah, ani za případný nesoulad obsahu se skutečností. Listiny musí být zaslány v elektronické podobě ve formátu PDF.
A toto má svá pravidla: každá jednotlivá listina musí být zaslána jako jeden dokument PDF (nelze proto jednu listinu rozdělit do více souborů PDF či listiny sloučit v jeden soubor PDF). Velikost PDF dokumentů je omezena na maximálně 150 kB na jednu stránku listiny, to znamená, že například listina o 20 stránkách může mít jen 3 MB.
Listiny ve formátu PDF je možné rejstříkovým soudů zaslat několika způsoby: prostřednictvím datové schránky, e-mailem, on-line nebo přes webovou aplikaci e-Podatelny. Vyjma datové schránky je třeba podání podepsat elektronickým podpisem. K technickým nosičům dat musí být přiložen průvodní dopis, který vlastnoručně podepíše statutární orgán svěřenského fondu.
Změna svěřenského fondu a jeho zánik
O změnách ve svěřenském fondu, resp. o jeho zániku, je třeba informovat rejstříkový soud. Může se jednat například o tyto okolnosti: rozhodnutí o zrušení svěřenského fondu, doklad o jiném důvodu skončení správy svěřenského fondu, rozhodnutí, že majetek svěřenského fondu bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby, smlouvu nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu zřízeném za soukromým účelem, k němuž došlo jinak než z výnosů majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn, rozhodnutí soudu o nahrazení původního účelu veřejně prospěšného svěřenského fondu podobným účelem.
Kdo vidí údaje zapsané v evidenci svěřenských fondů?
Část údajů vedená v evidenci svěřenských fondů je veřejná, část neveřejná. O zobrazení údajů v neveřejné části mohou požádat osoby s oprávněným zájmem, resp. je přístupná některým orgánům.
Co to konkrétně znamená pro vás jako zakladatele? Předně, k veřejné části má přístup kdokoli. Svěřenský fond lze snadno vyhledat on-line, například podle jeho identifikačního čísla nebo označení. Z evidence je možné získat také výpis svěřenského fondu, a to v elektronické i listinné formě.
O výpis může požádat kdokoli, ovšem informace, které mu budou poskytnuty, se liší podle toho, z jakého titulu o ně žádá.
- Veřejnost. Část evidence svěřenských fondů je přístupná komukoli. Není třeba speciální oprávnění.
- Osoba s oprávněným zájmem. Výpis evidence svěřenských fondů včetně neveřejných údajů může získat osoba s oprávněným zájmem. Právní zájem se dokládá příslušnému rejstříkovému soudu. Ten oprávněný zájem posuzuje vždy ve vztahu k danému žadateli a svěřenskému fondu.
- Svěřenský správce. Ve vztahu k svěřenskému fondu, který správce spravuje, může získat kompletní výpis včetně neveřejných údajů.
Ministerstvo spravedlnosti, které má evidenci pod patronátem, může umožnit dálkový přístup do evidence svěřenského fondu orgánům veřejné moci, například soudům, orgánům činným v trestním řízení, správci daně, zpravodajské službě, České národní bance nebo Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Podstatou dálkového přístupu je „rychlé dosažení potřebných informací pro zákonem privilegovaný okruh subjektů“. Aby mohl uživatel využít dálkový přístup prostřednictvím aplikace Ministerstva spravedlnosti, musí požádat o dálkový přístup. Podrobnější informace k dálkovému přístupu do evidence svěřenských fondů naleznete zde.
Zvažujete založení svěřenského fondu nebo potřebujete pomoci s jeho evidencí? Chcete vše konzultovat s profesionály? Kontaktujte nás.
Zaujal vás článek?
Dejte nám svůj mail a my vám budeme podobné články posílat 1x měsíčně.
Získejte přehled, co se ve světě svěřenských fondů děje:
